Informace o metodě "Action Learning"

Otcem myšlenky Action Learning byl Reginal Revans a to již v 50 letech minulého století. Zjistil totiž, že v prostředích, kde se pohyboval (těžební průmysl a zdravotnictví) nebyla metoda instruktáže, resp. akademického vzdělávání příliš účinná a nevedla k požadovaným výsledkům.
Jaký je tedy hlavní rozdíl studia Action Learning a akademického? Ten spočívá hlavně v tom, co se rozumí pojmem „naučil jsem se":

• Důkazem naučení se u akademického studia je zkouška (ústní, písemná, popř. jiná forma). U zkoušky prokážete, že umíte zopakovat teorii.
• Action Learning považuje za důkaz toho, že jste se naučili okamžik, kdy jste schopni nově nabité poznatky aplikovat v praxi k řešení reálné situace a dosáhnout tak měřitelných přínosů.

Učení metodou Action Learning je také třeba chápat jako proces, tedy důležité je všechny poznatky neustále využívat ke zlepšování a upravování toho, co děláte. Proces se dá znázornit jako učící se kolečko:

Akce - získání nových zkušeností: u akademického vzdělávání jde hlavně o studium literatury. U Action Learning samozřejmě také, ale jsou zde i další důležité formy - vlastní zkušenosti, zkušenosti ostatních členů týmu, zkušenosti z jiných organizací atd.

Přezkoumání je charakterizováno především kladením otázek z různých úhlů pohledu. Zkoumají se jak možné příčiny a dopady problému, tak i souvislosti - co všechno může problém a jeho řešení ovlivnit a jaké by tedy mohly být různé cesty k řešení.

Ve fázi učení se snažíte formulovat obecnější závěry, které pomohou s řešením konkrétní situace.

Použití znamená, že jdete a zkusíte problém vyřešit za pomocí závěrů, ke kterým jste došli v předchozí fázi. To vám samozřejmě přinese praktické poznatky, které opět vstupují do první fáze - akce.

Samozřejmě metodika Action Learning používá taká jiné nástroje, než které znáte z akademického vzdělávání. Ty tu nebudeme všechny rozebírat. Při studiu MBA jsou nejviditelnější asi tyto dva:

• Otázky, otázky, otázky - zní to až příliš jednoduše, ale opravdu jedním z nejúčinnějších nástrojů je eustálé kladení otázek, místo používání vět oznamovacích. Otázka podporuje tvořivost, nutí člověka přemýšlet. Věty oznamovací naopak často nutí k „hledání much", rozporování názorů druhých, prosazování názorů vlastních, ...
• ALP - Action Learning Projekt - samozřejmě i u akademických forem studia studenti často zpracovávají projekty, ale ALP má takovou strukturu, aby přímo podporoval neustálý proces učení. Nutí vás formulovat skutečný přínos toho, co chcete dělat, sbírat data nejen z literatury, ale i z praxe, zvažovat varianty a nakonec navrhnout takovou formu implementace, kde skutečně dosáhnete výsledků v praxi.

Action Learnig původně vzniklo jako forma vnitrofiremního vzdělávání, tedy samozřejmě ho lze aplikovat nejen na studium MBA, ale jeho principy můžete použít k těsnému propojení praxe a vzdělávání (učení se) přímo ve vaší organizaci. Ze známých firem tuto metodiku používá např. General Electric, nebo Shell.

Souhrn zajímavých odkazů týkající se Action Learning:

• Action Learning - anglická verze Wikipedie
• Action Learning - česká verze Wikipedie
• Reginal Revans - Informace o autorovi Action Learning na Wikipedia
• Stránky Revans Action Learning Center
• Stránky World Institute for Action Learning (WIAL)
• Článek "Action Learning and futures"
• Článek "Action Learning"