Marketingové průzkumy – kde se berou „pravdy“

Stále mi vrtá hlavou, jak je to s daty, které získáváme marketingovými průzkumy (psal jsem o tom v jednom z minulých článků). Někdy se totiž stává, že na získaných odpovědích se mi něco nelíbí...

V literatuře jsem našel, že byly popsány 4 metody (souhrn najdete v knize Jiřího Reichela: Kapitoly metodologie sociálních výzkumů) tzv. fixování přesvědčení (neboli toho, co lidé v průzkumech říkají):

• Tradice - Za pravdu je považováno to, co dlouhou dobu platí, co se odjakživa dělá.
• Autorita - Přijetí názoru nějaké autority. Např. vědce, ale klidně i politika.
• A Priori (Intuice) - Situace, která je ve shodě s „naším rozumem", tedy intuicí. Nemusí to ale být nutně v návaznosti na zkušenosti.
• Věda - Funguje, když lze poznatek ověřit tak, že ověření není závislé na konkrétním člověku. Tedy každý by stejnou metodou došel ke stejnému výsledku.

Asi to není úplný přehled, autor zmiňuje, že mu chybí ještě minimálně 5 metoda:

• Specifická osobní zkušenost - Tedy „pravda" vzniklá na základě toho, že se vám v minulosti něco povedlo.

Když ale lidé odpovídají tak, že říkají „pravdu" (ať už je jejím zdrojem libovolná z výše uvedených metod), odkazují se tím vlastně na minulost a o jejich potřebách pro budoucí situace to nic moc nevypovídá.

Specificky pro management vidím trochu problém, pokud za pravdu lidé považují tradici, nebo osobní zkušenost. Obojí je velkou brzdou tvořivosti, kterou v dnešním rychle se měnícím prostředí považuji za téměř klíčovou vlastnost manažera.

Co z toho plyne pro přesnosti průzkumů. No, že by neplatily, to určitě ne, spíš je to zase další rozměr, který do výsledků musíte započítat a nějak s ním pracovat...

Články weblogu na podobná témata:

• Jak fungují marketingové průzkumy
• Marketing - Co to je
• Tak co že je to ten marketing?
• Přemýšlíte opravdu tvořivě?

• 3,06 z 5

Michal Henych | Pondělí, 23. listopad 2009 | rubrika: Marketing | trvalý odkaz | 2 komentáře |  |  Sdílet na Facebooku