Maskulinita a feminita

Dlouhodobě se na weblogu věnujeme kulturám organizace. Pro lepší pochopení toho, jak se lidé v organizacích chovají, si popisujeme i jednotlivé charakteristiky kultur národních. Poslední z kulturních dimenzí Geerta Hofstedeho, která zbývá k popsání, je maskulinita a feminita. No a právě o této dimenzi bude dnešní článek.

Michal Henych, fotografie

Autor:

Michal Henych

Programy rozvoje managementu

Předpokládám, že význam obou slov intuitivně tušíte - asi to bude o „chlapech a ženskejch". Nicméně nebojte se, dnešní téma nemá nic co dočinění s feministickým hnutím. Pokud se bavíme o kulturách, zajímají nás hlavně rysy chování. Tyto prvky můžeme najít v chování obou pohlaví a to dokonce naprosto odlišné, než bychom předpokládali.

  • Maskulinní chování si asi dovedeme představit. Je přímočaré a tím se může jevit i agresivnější. Spíše ale jde jasně k cíli, takže méně zohledňuje souvislosti, zejména pak ty „soft" - vztahy, nálady, ... Pokud člověk takto hodnotově založený potřebuje něčeho dosáhnou, často jde formou prosazení se, přetlačení druhého. To může mít i podobu tzv. asertivního jednání, které ostatní popisují jako: „mele si stále svou". Základní hodnoty pro maskulinní chování jsou úspěch, orientace na cíl, výkon, možnost vyniknout, ...

Maskulinita nebo feminita?

  • Chování feminní vychází z jiných hodnot. Zejména pak sdílení a starost o druhé, cíle zohledňující prostředí, smysl života, sounáležitost. Chování by se pak dalo charakterizovat, jako otevřenější, lidé více naslouchají, dávají důležitost vztahům. Navenek se pak chování jeví jako méně průbojné, až citlivé a jemné. K dosahování cílů ve skupině se volí častěji konsensus (nebo aspoň kompromis), lidé dlouho vyjednávají a nerozhodují se pouze podle exaktně měřitelných cílů.

Mnoho příkladů toho, že ve lidé se nechovají podle vzorce feminní = ženy a maskulinní = muži najdete okolo sebe každý den. Na schůzce v práci, ve frontě v obchodě, na silnici, ...


Tímto článkem jsme kompletně rozebrali dimenze kultur, které popsal Geert Hofstede. Jsou to tyto:

Tím jste doufám získali lepší „slovník" - jak se o kulturách dá vůbec bavit. Příště budeme pokračovat ještě v popisu druhé krabičky nástrojů národních kultur od Fons Trompenaarse a samozřejmě to celé budeme i nadále domýšlet do chování lidí v organizaci a způsobu, jak je vést.


Další články weblogu ze seriálu "Kultura organizace":

Přidejte komentář

Nahoru

Položky označené hvězdičkou (*) jsou povinné.

Váš e-mail nebude na webu zobrazen. Pro zalomení řádku použijte 1 × Enter, pro nový odstavec 2 × Enter. Z HTML značek jsou povoleny pouze <em> a <strong>.

Rubriky příspěvků

RSS kanál weblogu