Subjektivní a špatně měřitelný

Po delší době znovu navážeme na náš seriál o často zaměňovaných slovech. Tentokrát jsem se inspiroval v diskuzích, které často probíhají při stanovování cílů (a ukazatelů) projektů. Manažeři občas propadají beznaději, když nemohou najít ukazatele a často pak říkají, že měření je subjektivní. Jat to ale se subjektivitou skutečně je?

Autor:

Michal Henych

Lektor TC Business School

Kolikrát jsem to již slyšel: „to se měří hodně špatně, je to moc subjektivní". Obvykle pak následuje to, že manažer na jakékoliv měření rezignuje. Jenže když neměříte, tak ani neřídíte... Nicméně subjektivní a špatně měřitelný jsou dvě naprosto odlišné věci.

Subjektivní je něco v případě, že se to opírá o názor jednoho člověka. A to často ještě v oblasti pocitů - např. zda se mi barva auta líbí, či nikoliv. Bohužel takových ukazatelů v managementu najdete řadu. Ale tyto údaje lze tzv. objektivizovat celkem snadno:

Skupina (tým) je objektivizátor - když má více lidí názor, stává se údaj výrazně objektivnějším
Taky řady údajů objektivizují - když budete názory zjišťovat v čase, tak jejich vývoj je značně objektivnější, než momentální stav

Pak jsou ale věci, které jsou špatně měřitelné. Např. motivace zaměstnanců, spokojenost zákazníků apod. Bohužel měřák na ně nemáme.. Pak většinou pomůže hledat soustavu nepřímých ukazatelů. Když jich použijeme více, pak s velkou přesností změříme něco, co na první pohled měřit nejde. Jak tedy změřit motivaci?