Firemní a národní kultury

Michal Henych Zpět do kategorie Seriál-Kultura organizace

28.06.2011 0 komentářů

Chceme-li zkoumat a posléze i měnit firemní kulturu, je nutné si ji nejprve nějak popsat. A protože firemní kultura souvisí s národní, podíváme se dnes na to, čím lze popsat národní kultury. Nepůjdeme ale do přílišných detailů. Konkrétní dopad národních kultur do managementu rozebereme zase někdy příště. Tak pojďme se na to podívat…

Online kurz pro podnikatele a majitele firem

Během šesti dnů poodhalíte, jak restrukturalizovat firmu, nastartovat její růst a získat více času pro strategické plánování i osobní život.

Prozkoumejte s námi 6 ukázkových témat MBA studia.

>> PŘIHLASTE SE DO KURZU ZDARMA <<

Dnes se podíváme na to, co máme k dispozici pro popis kultury. A protože firemní kulturu tvoří lidé, kteří v organizaci pracují, začneme nástroji popisujícími kultury národní. Je zajímavé, že autory obou „bedniček" těchto nástrojů jsou Holanďané. S jejich mimořádnou vnímavostí pro odlišnosti kultur asi souvisí i jejich pověstný obchodní talent. S nadsázkou se totiž říká, že: „Holanďan nakoupí od Žida, prodá Skotovi a ještě na tom vydělá".


Geert Hofstede provedl velký výzkum v letech 1967-70 výzkum v rámci poboček IBM. Na základě získaných dat identifikoval následující charakteristiky, ve kterých se jednotlivé národnosti liší. Už jsme je zde na weblogu jednou zmiňovali, ale opakování je matkou moudrosti :).

  • Mocenská vzdálenost (Power Distance) - Je obvyklé, že někdo má vyšší moc?
  • Vyhýbání se nejistotě (Uncentainty Avoidance) - Jak je těžké vstoupit do neznáma?
  • Individialismus vs. kolektivismus - Přikládají lidé větší důležitost individuálním výsledkům, nebo je důležitá skupina?
  • Maskulinita vs. feminita - Převažují mužské, nebo ženské rysy chování?
  • Dlouhodobá vs. krátkodobá orientace - O jak vzdálené budoucnosti lidé přemýšlejí?

Fons Trompenaars spolu s Charlesem Turnerem identifikovali 7 kulturních dilemat, některá jsou podobná s Hofstedeho charakteristikami. Trompenaars používá slovo „dilema". Tím říká, že nelze říci, že by některý z konců takového problému byl dobře, nebo špatně. Prostě to tak je.

  • Universalismus / partikularismus - Důležitá jsou pravidla, nebo vztahy?
  • Individualismus / kolektivismus - Důležitý je jedinec, nebo skupina?
  • Emocionální / neutrální vystupování - Emoce patří / nepatři do jednání s ostatními?
  • Specifické / difusní vnímání problému, vztahů - Má výsledek zároveň vliv na vztah?
  • Dosažený / připsaný status - To čím jsme, je naše zásluha, nebo nám byl status „přidělen"?
  • Sekvenční / synchronní vnímání času - Řešíme jednou věc po druhé, nebo několik najednou?
  • Vnitřní / vnější orientace - Závisí osud na našem chování, nebo na vnějších okolnostech?


Někdy příště si jednotlivé charakteristiky a dilemata rozebereme podrobněji. Zvláště nás bude zajímat jejich dopad do managementu - tedy do vedení a řízení lidí. Nicméně už teď je jasné jedno: různí lidé se chovají různě a mají k tomu mimo jiné důvody vycházející z národních kultur. Pokud chceme dosáhnout spolupráce, bude nutno tyto rozdíly poznat a najít synergii, ne s nimi „bojovat".


Články weblogu ze seriálu "Kultura organizace"

Články weblogu na podobná témata:


 

Ukázkové lekce MBA - ONLINE a ZDARMA

"Za necelý rok od zahájení studia, tedy ještě v jeho průběhu, jsem byla povýšena do pozice marketingové manažerky. Navíc bez výraznějších manažerských zkušeností..."

Helena Rösslerová, Marketingová ředitelka, Lundbeck ČR

A co přinese MBA studium Vám?

VYZKOUŠEJTE SI MBA NANEČISTO

 



Zajímá nás Váš názor

RSS kanál komentářů k tomuto článku


Přihlášení k odběru zpravodaje

Přihlašte se k odběru zpravodaje a my vám budeme pravidelně posílat shrnutí nových příspěvků z weblogu na váš email