Individualismus a kolektivismus
31.07.2010 0 komentářů
V článku patřícím do seriálu o firemních kulturách rozebereme další z dimenzí národních kultur. Tentokrát se jedná o individualismus a kolektivismus. Popíšeme si, jak bude jedno či druhé hodnotové nastavení ovlivňovat management, a jak tedy bude dobré vést lidi a jednou, či druhou orientací.
Dnes navážeme na seriál o firemních kulturách a podíváme se na další možnou dimenzi kulturních nastavení lidí v organizaci. Tentokrát se jedná o individualismus a kolektivismus. Je zajímavé, že seznamu najdeme toto dilema jak u Hofstedeho, tak u Trompenaarse. Tak pojďme do toho:
- Individialismus - lidé s těmito hodnotami si velmi váží vlastní svobody a možnosti rozhodování. Jejich zájmy jsou prioritní. K dosahování cílů používají sice další lidi, ale takových vazeb na ostatní mají spíše větší množství a nejsou tak pevné. Důležitější, než vztah, je jejich vlastní cíl.
Tito lidé mohou být pro organizaci velmi důležití hlavně, pokud potřebujete rychle dosáhnout jednodušších cílů, kde nepotřebujete spolupráci více lidí. Nicméně pokud tyto cíle nebudou v souladu s osobním cíle individualisticky založeného pracovníka, pak se tento člověk pro jejich splnění „nepřetrhne".
- Kolektivismus - zájem skupiny (záměrně nepíšu týmu) je přednější. Lidé dokonce natolik cítí odpovědnost a loajalitu ke skupině, že pokud by měli udělat něco, co bude výhodné pro ně, ale ne pro skupinu, tak skupinu radši opustí. Konsensus je pro ně důležitý způsob rozhodování. Ve skupině často přebírají odpovědnost i za jiné členy skupiny - aby skupina dosáhla cílů.
V organizacích, kde jsou lidé spíše kolektivisticky založení, není problém do rozhodování zapojit více lidí. To je vhodné hlavně pro složitější problémy. Rozhodování je pak pomalejší, ale většinou kvalitnější - zváží se více možných dopadů. Problém by ale mohl být s osobní odpovědností. Lidé tak trochu „spoléhají" na to, že se odpovědnosti chytne někdo jiný.
Češi trochu více inklinují ke kolektivismu. To je další důvod (např. v kombinaci s mocenskou vzdáleností), proč mnoho firem bojuje s přebíráním odpovědnosti nižších manažerů. Nicméně mnohem větší kolektivismus najdeme třeba v Rusku, nebo ještě silnější v Japonsku. Individualismus najdeme např. v USA.
Zkuste teď sami domyslet, k jakým problémům může dojít, pokud se na společném výsledku mají domluvit lidé, kteří v tomto směru mají jiné hodnoty? Pokud vás toto téma zajímá, další zajímavý článek naleznete třeba zde.
Články weblogu ze seriálu "Kultura organizace":
- hodnotová orientace v ČR
- Inventura hodnot
- Vnitřní a vnější orientace
- Krátkodobá a dlouhodobá orientace
- Tolefance k nejistotě
- Mocenská vzdálenost - Jak ovlivňuje management?
- Firemní a národní kultury
- Co je kultura organizace (firemní kultura)
Proč má smysl studovat MBA?
„Studium na TC Business School mi zásadně změnilo pohled na řízení firmy a na způsob, jak dosáhnout trvalého růstu. Za zmínku stojí, že prakticky tři roky za sebou, dosahujeme navýšení výkonu firmy o 40 %.”
Lubomír Dvořák, DVOŘÁK – svahové sekačky s.r.o., Česká hlava
A co přinese MBA studium Vám?
Ověřte si přínos již v květnu, kdy pořádáme Den otevřených dveří programu MBA 2018
Zajímá nás Váš názor
RSS kanál komentářů k tomuto článku