Jak se k sobě mají motivace a peníze?

Tomáš Bujna Google+ Zpět do kategorie Management obecně

01.10.2013 0 komentářů

Tato otázka bývá evergreenem debat o motivaci. Na začátku našeho studia MBA, při úvahách o vedení lidí, se už pravidelně strhává zajímavá výměna odlišných názorů. Uplyne půlrok, dostaneme se k systému odměňování a podobná debata se objevuje znova. Celkem oprávněně, protože možná i intuitivně cítíme, že na vztahu motivace a peněz něco je.


Jak se k sobě mají motivace a peníze? Článek autora Tomáše Bujny, TC Business SchoolLze pozorovat jistý vliv, kterým zvýšení odměny mění motivaci a výkon lidí. Zdá se však, že se nejedná o jednoduchou přímou úměru. Například očekávání některých manažerů, že lidé zvýší svůj obvyklý měsíční výkon o 5%, když dostanou o 5% přidáno, jsou velice pravděpodobně liché.  Možná se tak stane na jeden, dva měsíce, než začnou novou úroveň mezd považovat za normální. Za normální odměnu samozřejmě podají normální, tedy ten původní výkon. Organizace si tak mohou „zadělat“ na neustále se zrychlující pohyb po spirále zvyšujících se mzdových nákladů, přičemž výkon lidí i organizace zůstává v podstatě stejný.

Jak to vnímají zaměstnanci? Zkuste si představit, že vaše měsíční odměna odpovídá výši průměrné mzdy v České republice . V prvním čtvrtletí 2013 to bylo 24 085 Kč. V práci se cítíte dobře a vaše mzda se vám zdá být odpovídající práci, kterou děláte. Když vám zaměstnavatel zvýší mzdu o 1 000 Kč, o kolik se zvýší vaše motivace a váš pracovní výkon? Na jak dlouho?

Mnoho výzkumů se zaměřilo na vztah motivace a peněz. Vnímání zaměstnanců ilustruje např. Charles Handy, který uvádí peníze až na 24. místě mezi věcmi, které hýbou motivací lidí. Max Eggert také uvádí peníze až na konci seznamu položek, které zaměstnanci chtějí od firmy, ve které pracují. Mohlo by se zdát, že lidé by do práce chodili a podávali výkony téměř zdarma. Tak to samozřejmě není, lidé odměnu očekávají a bez ní by pravděpodobně pracovat nešli (jsou i výjimky a není jich málo – například všechny dobrovolnické organizace).

 

Další zajímavý pohled na odměnu předestřel už v sedmdesátých letech Frederick Herzberg, který ji ve své teorii o motivátorech a hygienických faktorech zařadil právě mezi hygienické faktory. Tedy ty, které motivaci nevzbudí, ale celkem spolehlivě ji mohou potlačit. I z tohoto hlediska samotná výše odměny není až tak důležitá. Lidé totiž svoji odměnu více vnímají jako něco, co je potřeba porovnat s odměnami ostatních. Vlastně jim nejde o to, jestli si vydělají patnáct nebo sto padesát tisíc korun, ale o spravedlnost rozdělení odměn. Jestli Jožko Mrkvička u vedlejšího soustruhu (stolu, počítače, volantu, křesla…) za stejnou práci vydělává alespoň přibližně stejně jako ostatní, považují to za spravedlivé a nemají důvod se tím dál zaobírat (nebo sžírat?).

Pokud lidé v organizaci cítí, že odměny jsou obecně rozdělovány nespravedlivě, pravděpodobně tato nespravedlnost vede k nižší motivaci a tím užírá část výkonu, který by organizace mohla dosahovat. Plošné zvýšení mezd vnímanou nespravedlnost spíše prohloubí a výkon zůstane přinejlepším stejný. Naopak práce na vyrovnání pociťovaných nespravedlností pak má potenciál ke zvýšení úrovně motivace i výkonu lidí na jakousi normální úroveň. Skutečné zanícení lidí však vyvolají úplně jiné hybatele motivace související spíše s tím, jak lidé vnímají sebe sama, svou organizaci a cíle, které chtějí dosáhnout.     

O motivaci lidí podrobněji píšeme v naší knize Vedení lidí a strategie v nejistých dobách.

Další články o motivaci na našem blogu:

Cíl jako stimul motivace

Motivace a peníze

Klesá lidem motivace? Co tak přisypat nějaké E-čka?

O motivaci k práci

Proč zaměstnanci odcházejí z firem

 

Proč má smysl studovat MBA?

„Studium na TC Business School mi zásadně změnilo pohled na řízení firmy a na způsob, jak dosáhnout trvalého růstu. Za zmínku stojí, že prakticky tři roky za sebou, dosahujeme navýšení výkonu firmy o 40 %.”

Lubomír Dvořák, DVOŘÁK – svahové sekačky s.r.o., Česká hlava 

A co přinese MBA studium Vám?

VYZKOUŠEJTE SI MINIKURZ PRO MANAŽERY

 



Zajímá nás Váš názor

RSS kanál komentářů k tomuto článku


Přihlášení k odběru zpravodaje

Přihlašte se k odběru zpravodaje a my vám budeme pravidelně posílat shrnutí nových příspěvků z weblogu na váš email