Jak se k sobě mají příjmy, výnosy, náklady a výdaje?

Tomáš Bujna Google+ Zpět do kategorie Řízení financí

24.10.2013 0 komentářů

O těchto čtyřech pojmech, které jsou základem dvou různých kategorií – hospodářského výsledku a peněžních toků, jsme psali i dříve. Zdá se však, že patří ke klasickým příkladům na první pohled velmi podobných slov, které někdy mezi sebou zaměňují i profesionálové, kteří se s nimi denně potýkají.

Není výjimkou slyšet i z úst zkušených manažerů věty jako: „Příjmy z této zakázky vysoce převyšují její náklady.“ nebo „Výnosy ani zdaleka nepokryjí všechny výdaje spojené z touto činností.“ Občas se to stává téměř všem lidem, včetně autora tohoto článku. Většinou jde jenom o přeřeknutí, přičemž řečník rozdílům mezi oněma dvěmi kategoriemi dobře rozumí. Může tím však zmást své posluchače a někdy i sebe sama.

Jak tedy k sobě ty čtyři slova vlastně patří? Tvoří dva nerozlučné páry: výnosy s náklady a příjmy s výdaji.  Když se od výnosů odečtou náklady, výsledkem je zisk (nebo ztráta), který odráží výkon firmy, není však přímo navázán na to, jak proběhly peněžní toky. Navíc je zisk (ztráta)  do jisté míry věcí názoru – nemálo položek výnosů a nákladů je do velké míry založeno (oprávněně) na kvalifikovaném odhadu, anglicky se tomu někdy říká „best management judgment“.

Příjmy a výdaje jsou však reálné peněžní toky – to, co mi v daném období na účtu nebo v pokladně přibylo nebo ubylo. Jejich výsledkem je tedy zvýšení nebo snížení množství hotovosti na účtu nebo v pokladně. Když firma dodá službu a odběrateli vystaví fakturu, zaúčtuje výnos, který zvýší její zisk (nebo zmenší ztrátu). Neznamená to však, že okamžitě disponuje finančními prostředky, aby mohla splatit své závazky (vydat peníze). S těmi může cokoliv dělat, až když na svůj účet přijme platbu od dodavatele. Výnosy je tedy potřeb tzv. potvrdit reálnými peněžními příjmy.

Celkem ilustrativním příkladem, kdy výnosy příjmy potvrzeny nebyly, je příběh jisté nejmenované firmy, která ještě v devadesátých letech vyráběla spotřební zboží ve velkém. Její manažeři se i přes jisté signály o riziku rozhodli vyvézt velkou zásilku zboží do zemí bývalého Sovětského svazu. Firma zboží vyrobila, zaúčtovala náklady na jeho výrobu a po odeslání zboží svým odběratelům vystavila faktury. Výnosy převýšily s nimi spojené náklady, firma ten rok dosáhla zisku a manažeři si vyplatili odměny, které jim náleželi. Za dva roky firma vstoupila do konkurzu. Po celé období totiž její výdaje převyšovaly příjmy, protože odběratelé předmětné zásilky za zboží nezaplatili a firma tedy po jistém čase neměla z čeho platit svým věřitelům, ať jimi byli banky, dodavatelé nebo zaměstnanci.

Lidé se celkem často zaměřují na dosažení zisku, možná však tak trochu chválí den před večerem. Jakoukoliv původně ziskovou transakci lze totiž považovat za úspěšnou až když doběhnou všechny skutečné peněžní toky, tedy reálné příjmy a výdaje peněz.

 

Proč má smysl studovat MBA?

„Studium na TC Business School mi zásadně změnilo pohled na řízení firmy a na způsob, jak dosáhnout trvalého růstu. Za zmínku stojí, že prakticky tři roky za sebou, dosahujeme navýšení výkonu firmy o 40 %.”

Lubomír Dvořák, DVOŘÁK – svahové sekačky s.r.o., Česká hlava 

A co přinese MBA studium Vám?

VYZKOUŠEJTE SI MINIKURZ PRO MANAŽERY

 



Zajímá nás Váš názor

RSS kanál komentářů k tomuto článku


Přihlášení k odběru zpravodaje

Přihlašte se k odběru zpravodaje a my vám budeme pravidelně posílat shrnutí nových příspěvků z weblogu na váš email