Je těžké být zároveň dobrým vědcem i manažerem

Karolina Čiklová Zpět do kategorie Management obecně

30.01.2018 0 komentářů

Málokdo zůstává celý život pracovně na jednom místě. Jak přijmout novou roli, když se s původními představami o profesi značně rozchází? Ptali jsme se Petra Boušky, náměstka ředitele Výzkumného ústavu vodohospodářského. Vědec, který svou budoucnost viděl u modelů a měřicích přístrojů, se dnes podílí na vedení podniku s více než 200 lidmi.

Shodou řady událostí se stalo, že  jste jednoho dne vyměnil kariéru vědce za místo náměstka ředitele.  Bádání a výzkumy se vzdalují, zdá se…
Vypadá to tak. (smích) Upřímně, zpočátku pro mne nebyl posun do manažerské pozice snadný. Vystudoval jsem hydrauliku a svou budoucnost viděl ve vědeckých týmech, při objevování nových řešení, ve studiu odborných publikací. Před 7 lety se ze mě však stal náměstek pro výzkumnou a odbornou činnost.


Jak dlouho Vám trvalo „přehodit výhybku“?
Celkem dlouho. Konečně snad ale mohu říct, že mě to manažerování začíná bavit. I když proměnu z výzkumníka v manažera jsem zpočátku nesl dost těžko. Původně jsem byl přesvědčený, že zůstanu půl napůl vědec i manažer a hodně se pral s tím, jak moc a kam chci, nebo musím uhnout. Srovnat si priority nebylo záležitostí dne, týdne ani měsíce. Řekl bych, že trvalo roky, než jsem si přiznal, že být dobrým vědcem a manažerem zároveň zkrátka není možné.

Stal jste se tedy dobrým manažerem?
Nemůžu říct, že teď jsem dobrý manažer (smích), ale snažím se být lepším. Znamená to věnovat managementu mnohem více času, zahrnout do něj studium i samostudium. Momentálně se cítím být z 90 procent manažer a z 10 procent výzkumník. Baví mě obojí. V práci s lidmi, která je teď mým hlavním úkolem, je pořád co dohánět.

Kolik lidí máte na starost?
Výzkumný ústav vodohospodářský je rozdělený do 7 odborů, sídlíme v Praze, Brně a Ostravě, celkem jde přibližně o 220 lidí. Ačkoli jsme subjekt přímo definovaný zákonem a zřízený Ministerstvem životního prostředí, nedostáváme od státu žádné příspěvky. Všechno musíme takzvaně vysoutěžit na poli vědy a výzkumu, nebo vydělat prostřednictvím komerčních zakázek.

To se nezastavíte…
Ani já osobně, ani my všichni. Práce je skutečně dost, voda se čím dál víc dostává do popředí celospolečenského zájmu.

Mluvíte o střídání sucha a povodní?
Nejen o tom. Sucho samozřejmě hýbe světem. Konečně jsme si všichni uvědomili, že extrémem nejsou jen novinářsky zajímavé povodně. Proto teď běží velký projekt řešící koncepci boje se suchem, mapující oblasti ohrožené suchem. V republice existují protipovodňové směrnice a varovné sestavy, u sucha zatím neexistuje nic podobného. Pod záštitou Ministerstva životního prostředí a v úzké spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem pracujeme na legislativních nástrojích a tvorbě online systémů pro případy extrémního sucha.

Na jakých dalších projektech Výzkumný ústav vodohospodářský pracuje?
Zajímavá je třeba problematika drog v odpadních vodách. Ve vybraných uzlech kanalizační sítě 13 měst odebíráme vzorky vod a zjišťujeme množství a spektrum spotřebovaných drog. Je to jedna z nejpřesnějších metod, jak stanovit, které drogy se kde a kdy používají.
Velkým a mimořádně přínosným projektem byla taky strategie ochrany přírody před negativními dopady povodní, která počítá s přírodě blízkými opatřeními.
V podstatě děláme vše, co se nějakým způsobem dotýká vody – zkoumáme, píšeme posudky, řešíme mapové portály, aplikace, soustředíme se na technologie čištění odpadních vod, protipovodňovou problematiku, ochranu před erozí, ekotoxikologii i aplikovanou ekologii, tedy migraci ryb, eutrofizaci vod a podobně.
Teď jste klíčovým manažerem. Co považujete za nejdůležitější kompetenci náměstka ředitele tak velké organizace?
Jednoznačně delegování. Bez něj se časově ani věcně firma řídit nedá. Mám k ruce vedoucí odborů, bez nich a vzájemné spolupráce by výzkumák, ani já, už dávno nefungoval.


Sdílení informací a práce v týmech je, zdá se, velké manažerské téma.
Vůbec se nedivím. Až teď si třeba uvědomuju, jak u nás dříve pracovaly řešitelské týmy. Býval jsem členem mnoha takových. Mluvili jsme sice o týmové spolupráci, ale v praxi byl stanoven vedoucí týmu, kterému se jeho členové zodpovídali. On nesl hlavu na trh, byl řešitelem. Dnes se snažíme jít jinou cestou. Když vznikne výzkumný tým, je hledání řešení problémem skutečně každého. V tom smyslu, že záleží nejen na názoru specialisty pro danou oblast, ale úplně stejnou váhu má stanovisko účtaře nebo informatika. Uvědomění si, co skutečně znamená týmová spolupráce, pro mě bylo zásadní.


Nebudeme tajit, že studujete management u TC Business School. Jaká je to zkušenost?
Říkám tomu otevírání nových skříněk a nových dveří. Moje vzdělání je čistě technické, oblast managementu pro mě bylo pole neorané. (smích) Řadu věcí teď dělám mnohem líp, než bych si kdy dovedl představit. Od organizace času svého i firemního, komunikaci přes finanční záležitosti až po zmíněné delegování. Největší aha přišlo, když jsem pochopil, že nemusí být úplně ku prospěchu věci dělat všechno sám. Z dlouhodobého hlediska je lepší a efektivnější mít kolem sebe lidi, kterým věřím. Je to samozřejmě běh na dlouhou trať.

Co bylo nejtěžší? Pokud to manažer myslí vážně, pak musí počítat s časovou náročností. Výhodou je, že mě studium extrémně baví. Management je zajímavý, otevírá mi další možnosti. Skloubit operativní problémy běžného života, shánění peněz na mzdy a další záležitosti s tím naučit sám sebe něco nového, načíst si zajímavou literaturu, přemýšlet… je zkrátka obtížné. Ale jsem přesvědčen, že je to investice, která ve finále čas ušetří. Než se člověk dostane do toho cíle, tak musí něco investovat.

Proč jste si vybral zrovna TCčko?
Za prvé jsem chtěl vypadnout z Prahy, z běžné každodenní rutiny. Studoval jsem s Markem Riederem a měli jsme obavu, že když nastoupíme do školy v Praze, budeme velmi snadno odvolatelní tu na krátkou schůzku na ministerstvu, jindy na poradu do výzkumáku. Ta distance, krásné třešťské prostředí, reference studentů a nakonec setkání se Slávou Kubátovou (zakladatelka TC Business School, pozn. red.) - to všechno vedlo k podání přihlášky.
Bez jakýchkoli pejorativních podtextů, TCčko není běžná škola. Je zaměřená na praxi, stojí na předávání zkušeností a velké míře otevřenosti a vzájemné důvěry. To pro nás bylo důležité.

Pomohlo vám studium v přerodu z vědce v manažera?
Rozhodně a zásadně. Myslím, že právě díky lidem z TC Business School toho výzkumníka, kterým jsem chtěl tolik být, s klidným srdcem přetavuji v manažera, kterým budu moc rád. (smích)

 

 

Ukázkové lekce MBA - ONLINE a ZDARMA

"Za necelý rok od zahájení studia, tedy ještě v jeho průběhu, jsem byla povýšena do pozice marketingové manažerky. Navíc bez výraznějších manažerských zkušeností..."

Helena Rösslerová, Marketingová ředitelka, Lundbeck ČR

A co přinese MBA studium Vám?

VYZKOUŠEJTE SI MINIKURZ PRO MANAŽERY

 



Zajímá nás Váš názor

RSS kanál komentářů k tomuto článku


Přihlášení k odběru zpravodaje

Přihlašte se k odběru zpravodaje a my vám budeme pravidelně posílat shrnutí nových příspěvků z weblogu na váš email