Maskulinita a feminita

Michal Henych Zpět do kategorie Seriál-Kultura organizace

23.08.2010 0 komentářů

Dlouhodobě se na weblogu věnujeme kulturám organizace. Pro lepší pochopení toho, jak se lidé v organizacích chovají, si popisujeme i jednotlivé charakteristiky kultur národních. Poslední z kulturních dimenzí Geerta Hofstedeho, která zbývá k popsání, je maskulinita a feminita. No a právě o této dimenzi bude dnešní článek.

Předpokládám, že význam obou slov intuitivně tušíte - asi to bude o „chlapech a ženskejch". Nicméně nebojte se, dnešní téma nemá nic co dočinění s feministickým hnutím. Pokud se bavíme o kulturách, zajímají nás hlavně rysy chování. Tyto prvky můžeme najít v chování obou pohlaví a to dokonce naprosto odlišné, než bychom předpokládali.

  • Maskulinní chování si asi dovedeme představit. Je přímočaré a tím se může jevit i agresivnější. Spíše ale jde jasně k cíli, takže méně zohledňuje souvislosti, zejména pak ty „soft" - vztahy, nálady, ... Pokud člověk takto hodnotově založený potřebuje něčeho dosáhnou, často jde formou prosazení se, přetlačení druhého. To může mít i podobu tzv. asertivního jednání, které ostatní popisují jako: „mele si stále svou". Základní hodnoty pro maskulinní chování jsou úspěch, orientace na cíl, výkon, možnost vyniknout, ...

Maskulinita nebo feminita?

  • Chování feminní vychází z jiných hodnot. Zejména pak sdílení a starost o druhé, cíle zohledňující prostředí, smysl života, sounáležitost. Chování by se pak dalo charakterizovat, jako otevřenější, lidé více naslouchají, dávají důležitost vztahům. Navenek se pak chování jeví jako méně průbojné, až citlivé a jemné. K dosahování cílů ve skupině se volí častěji konsensus (nebo aspoň kompromis), lidé dlouho vyjednávají a nerozhodují se pouze podle exaktně měřitelných cílů.

Mnoho příkladů toho, že ve lidé se nechovají podle vzorce feminní = ženy a maskulinní = muži najdete okolo sebe každý den. Na schůzce v práci, ve frontě v obchodě, na silnici, ...


Tímto článkem jsme kompletně rozebrali dimenze kultur, které popsal Geert Hofstede. Jsou to tyto:

Tím jste doufám získali lepší „slovník" - jak se o kulturách dá vůbec bavit. Příště budeme pokračovat ještě v popisu druhé krabičky nástrojů národních kultur od Fons Trompenaarse a samozřejmě to celé budeme i nadále domýšlet do chování lidí v organizaci a způsobu, jak je vést.


Další články weblogu ze seriálu "Kultura organizace":

 

Proč má smysl studovat MBA?

Studium na TC Business School mi zásadně změnilo pohled na řízení firmy a na způsob, jak dosáhnout trvalého růstu. Za zmínku stojí, že prakticky tři roky za sebou, dosahujeme navýšení výkonu firmy o 40 %.

Lubomír Dvořák, DVOŘÁK – svahové sekačky s.r.o., Česká hlava 

A co přinese MBA studium Vám?

kontaktujte nás

 



Zajímá nás Váš názor

RSS kanál komentářů k tomuto článku


Přihlášení k odběru zpravodaje

Přihlašte se k odběru zpravodaje a my vám budeme pravidelně posílat shrnutí nových příspěvků z weblogu na váš email

V souladu se zákonem o některých službách informační společnosti č. 480/2004 Sb. souhlasím s využitím mého výše uvedeného elektronického kontaktu (e-mail) TC Business School, k zasílání obchodních sdělení a informací souvisejících se studiem, programy a jinými poskytovanými službami a to i v případě, že se nestanu studentem, nebo i po ukončení studia. Souhlas s využitím mého elektronického kontaktu (e-mail) uděluji ode dne potvrzení tohoto prohlášení až do jeho odvolání. Více na stránce ZOOU.