Maskulinita a feminita
23.08.2010 0 komentářů
Dlouhodobě se na weblogu věnujeme kulturám organizace. Pro lepší pochopení toho, jak se lidé v organizacích chovají, si popisujeme i jednotlivé charakteristiky kultur národních. Poslední z kulturních dimenzí Geerta Hofstedeho, která zbývá k popsání, je maskulinita a feminita. No a právě o této dimenzi bude dnešní článek.
Předpokládám, že význam obou slov intuitivně tušíte - asi to bude o „chlapech a ženskejch". Nicméně nebojte se, dnešní téma nemá nic co dočinění s feministickým hnutím. Pokud se bavíme o kulturách, zajímají nás hlavně rysy chování. Tyto prvky můžeme najít v chování obou pohlaví a to dokonce naprosto odlišné, než bychom předpokládali.
- Maskulinní chování si asi dovedeme představit. Je přímočaré a tím se může jevit i agresivnější. Spíše ale jde jasně k cíli, takže méně zohledňuje souvislosti, zejména pak ty „soft" - vztahy, nálady, ... Pokud člověk takto hodnotově založený potřebuje něčeho dosáhnou, často jde formou prosazení se, přetlačení druhého. To může mít i podobu tzv. asertivního jednání, které ostatní popisují jako: „mele si stále svou". Základní hodnoty pro maskulinní chování jsou úspěch, orientace na cíl, výkon, možnost vyniknout, ...
- Chování feminní vychází z jiných hodnot. Zejména pak sdílení a starost o druhé, cíle zohledňující prostředí, smysl života, sounáležitost. Chování by se pak dalo charakterizovat, jako otevřenější, lidé více naslouchají, dávají důležitost vztahům. Navenek se pak chování jeví jako méně průbojné, až citlivé a jemné. K dosahování cílů ve skupině se volí častěji konsensus (nebo aspoň kompromis), lidé dlouho vyjednávají a nerozhodují se pouze podle exaktně měřitelných cílů.
Mnoho příkladů toho, že ve lidé se nechovají podle vzorce feminní = ženy a maskulinní = muži najdete okolo sebe každý den. Na schůzce v práci, ve frontě v obchodě, na silnici, ...
Tímto článkem jsme kompletně rozebrali dimenze kultur, které popsal Geert Hofstede. Jsou to tyto:
- Mocenská vzdálenost (Power Distance - PDI) - Je obvyklé, že někdo má vyšší moc?
- Vyhýbání se nejistotě (Uncentainty Avoidance - UAI) - Jak je těžké vstoupit do neznáma?
- Individialismus vs. kolektivismus (Individualism - IND) - Přikládají lidé větší důležitost individuálním výsledkům, nebo je důležitá skupina?
- Dlouhodobá vs. krátkodobá orientace (Long Term Orientation - LTO) - O jak vzdálené budoucnosti lidé přemýšlejí?
- Maskulinita vs. feminita (Masculinity - MAS)- Převažují mužské, nebo ženské rysy chování?
Tím jste doufám získali lepší „slovník" - jak se o kulturách dá vůbec bavit. Příště budeme pokračovat ještě v popisu druhé krabičky nástrojů národních kultur od Fons Trompenaarse a samozřejmě to celé budeme i nadále domýšlet do chování lidí v organizaci a způsobu, jak je vést.
Další články weblogu ze seriálu "Kultura organizace":
- hodnotová orientace v ČR
- Inventura hodnot
- Vnitřní a vnější orientace
- Firemní a národní kultury
- Co je kultura organizace (firemní kultura)
Proč má smysl studovat MBA?
„Studium na TC Business School mi zásadně změnilo pohled na řízení firmy a na způsob, jak dosáhnout trvalého růstu. Za zmínku stojí, že prakticky tři roky za sebou, dosahujeme navýšení výkonu firmy o 40 %.”
Lubomír Dvořák, DVOŘÁK – svahové sekačky s.r.o., Česká hlava
A co přinese MBA studium Vám?
Ověřte si přínos již v květnu, kdy pořádáme Den otevřených dveří programu MBA 2018
Zajímá nás Váš názor
RSS kanál komentářů k tomuto článku