Nedaří se vám najít ty správné lidi?

Tomáš Bujna Google+ Zpět do kategorie Řízení lidských zdrojů

28.01.2014 0 komentářů

Manažeři, kteří do svých organizací hledají nové lidi, si v dnešním stavu trhu práce často můžou vybírat z přehršle kandidátů. Nejednou se jim daří najít pracovníky, kteří svým výkonem po dlouhou dobu přispívají k výsledkům organizace. Je však až s podivem, kolik manažerů se naopak nechává slyšet, že se jim opakovaně nedaří sehnat pracovníky, které opravdu potřebují.

Jedna z možných příčin někdy bývá už v začátečných krocích, kdy si manažeři uvědomí, že potřebují nového člověka a stanoví, jaké kompetence pro výkon své pracovní role potřebuje. Obvykle však zvažují spíše kompetence odborné – tedy to, jestli umí postavit rovnou zeď, ovládá SAP nebo mluví anglicky. Na konci výběrového procesu pak získají člověka, který možná je vynikajícím odborníkem, ale obě strany – organizace i pracovník – spíše jenom matně tuší, jestli si navzájem „sednou“ – jestli jsou si navzájem kulturně kompatibilní. Míra souladu kulturního nastavení přitom nakonec rozhodne, jestli lidé své kompetence dají organizaci dlouhodobě k dispozici. 

Mnoho organizací si už dává záležet na tom, aby poznaly osobnostní nastavení uchazečů o práci. Není to však ani lehké ani příliš levné, zvláště pokud se najednou na jednu pozici sejdou desítky kandidátů. Jednodušší se tak zdá být zkoumání kulturní kompatibility jenom u uchazečů, kteří si o kultuře organizace již alespoň nějakou představu udělali a sami zvážili, do jaké míry je jejich hodnotové nastavení v souladu s kulturou nového místa, což jim dává možnost (i kus odpovědnosti) si zvolit, jestli pro organizaci pracovat chtějí, či nikoliv.

Známe případy, kdy se organizacím podařilo svoje kulturní nastavení zprostředkovat i nad rámec jejich běžné marketingové komunikace. Některé publikovali pracovní inzerát, ve kterém se soustředili na zprostředkování klíčových hodnot více než na běžný popis požadavků a benefitů. Jiné ke své nabídce práce připojili krátké video(1) , ve kterém reálný člověk z firmy mluví o své práci v organizaci. Další si vybrali komunikační kanál specifický jenom pro skupinu lidí, kteří organizaci alespoň trochu znají, např. výrobce vybavení pro paragliding svoji pracovní nabídku rozeslal komunitě lidí, které se tomuto sportu věnují nebo je zajímá.

Společným rysem těchto případů bylo, že na nabídku reagovalo relativně málo, ale velmi relevantních uchazečů. Někdy se organizacím podařilo vybrat vhodného kandidáta napoprvé, jindy si výběr zopakovaly, ale tvrdí, že nakonec si v porovnání s předchozími pokusy celkem rychle našli pracovníky, kteří se v průběhu následujících dvou - tří let stali skutečnými „tahouny“.

[1] Příklad videa je z videoknihovny neziskového projektu corobim.sk

 

 

Proč má smysl studovat MBA?

„Studium na TC Business School mi zásadně změnilo pohled na řízení firmy a na způsob, jak dosáhnout trvalého růstu. Za zmínku stojí, že prakticky tři roky za sebou, dosahujeme navýšení výkonu firmy o 40 %.”

Lubomír Dvořák, DVOŘÁK – svahové sekačky s.r.o., Česká hlava 

A co přinese MBA studium Vám?

VYZKOUŠEJTE SI MINIKURZ PRO MANAŽERY

 



Zajímá nás Váš názor

RSS kanál komentářů k tomuto článku


Přihlášení k odběru zpravodaje

Přihlašte se k odběru zpravodaje a my vám budeme pravidelně posílat shrnutí nových příspěvků z weblogu na váš email