Patří emoce k manažerům (část 2)?
30.10.2011 0 komentářů
Minule jsme se bavili o tom, zda emoce patří k jednání manažerů. Že není žádoucí emoce potlačovat je asi jasné. Jaké emoce ale vlastně vůbec existují? A právě to si dnes podrobněji rozebereme. Překvapivě těch základních zas tak moc není.
V článku Patří emoce k manažerům jsme rozebírali to, že „vypnutí" emocí při jednání s druhým člověkem dost dobře není možné. Minimálně tedy tzv. primárních emocí. Ty jsou:
- Radost
- Překvapení
- Strach, vztek, smutek, odpor a pohrdání
Přičemž pouze radost je pozitivní, překvapení je neutrální a zbytek jsou emoce negativní. Převaha negativních emocí souvisí se schopností člověka přežít. Pohotověji totiž potřebuje reagovat na špatné zprávy.
Úsměv, tedy projev radosti, pak ještě může mít dvě podoby:
- Sociální úsměv - ten může být klamavý, jde spíše o projev úcty. Používáme jen svaly okolo úst. Zbytek obličeje a oči se nezapojují.
- Úsměv opravdový - ten je skutečně projevem radosti.
Na emocích je ještě zajímavé to, že je komunikujeme prakticky pouze obličejem. Zbytek těla není k jejich vyjádření tak podstatný. Např. když člověk prudce rozhodí ruce od sebe a vy nevidíte obličej, může to znamenat téměř cokoliv (náhlá radost, vztek, odpor, ...)
Tak co myslíte? Je možné z našeho jednání vypustit emoce? Opravdu je profesionální manažer ten, který svoje emoce ovládá (=nedává je vůbec najevo)?
Příklady obličeje při různých emocích najdete na internetu mnoho.
Články weblogu na podobná témata:
Milan Hodovský
„Do studia jsem šel s tím, že mi pomůže zlepšit manažerské dovednosti. Výsledek však předčil má očekávání. Studium na TC Business School mě „donutilo“ od základu změnit pohled na management a na mě jako na manažera.“
Milan Hodovský
Head of Project Management Department, ANECT a.s.
Zajímá nás Váš názor
RSS kanál komentářů k tomuto článku