Překážky „Učící se organizace“

Michal Henych Zpět do kategorie Řízení informací

19.01.2009 0 komentářů

Seriál nejen pro manažer/ky - ONLINE a ZDARMA!

PROČ BYSTE MĚLI SERIÁLU VĚNOVAT ČAS?

• Během několika dnů se vám otevře nový pohled na vedení týmů a firem.
• Nečeká vás žádné akademické teoretizování. Ukážeme vám, jak rozpoznat manažerské problémy a jak postupovat při jejich zvládání.
• Pochopíte, proč se některé potíže stále opakují a jak tomu předcházet.
• Uvědomíte si, že zásadní rozdíl mezi skutečným úspěchem firmy a jejím pouhým přežíváním nejčastěji tkví jinde než v geniálních nápadech jednotlivce.
• Přečtete si reálné příběhy podnikatelů a majitelů firem.
• Díky novým poznatkům můžete zvednout hlavu z každodenní operativy, získáte nadhled pro přemýšlení o dalším rozvoji firmy a prostoru pro rodinu a koníčky.

>> PŘIHLASTE SE ZDE <<

V minulém článku jsem se zamýšlel nad tím, jak vypadá učící se organizace. Pro lepší představu se ještě jednou inspiruji knihou „Pátá disciplína" Petera Sengeho. Ten totiž popisuje sedm překážek, podle kterých lze poznat, že se organizace neučí, či učí nedostatečně:

• „Má pozice jsem já" - Lidé mají úzký pohled na vlastní pozici. Místo vnímání celku, je pro ně důležitější co dělají, než kvůli čemu to dělají.
• „Nepřátelé jsou ONI" - Snaha pracovníků hledat problémy venku, i když někdy jsou paradoxně „oni" součástí stejné organizace.
• „Iluze hledání někoho zodpovědného" - Je často reakcí na předchozí bod. Místo proaktivity vedoucí k řešení situace se hledá viník.
• „Hašení požárů" - Lidé se orientují převážně na krátkodobé záležitosti a přehlíží proces pomalých změn s velkým vlivem na budoucnost firmy. Vždyť na to přece není čas...
• „Uvařená žába" - Pokud lidé dlouhodobě nevidím drobné změny v okolí, může to mít velké následky... Upřednostňování „osvědčených receptů" místo hledání nových postupů.
• „Sebeklam učení se ze zkušeností" - Každé individuální rozhodnutí (byť na základě zkušeností) má vliv na okolí. Jednají-li lidé izolovaně, mohou nastat důsledky, o kterých nemusí nic tušit.
• „Mýtus manažerského týmu" - V normálních podmínkách mohou lidé týmově pracovat dobře. Nastane-li tlak, spolupráce se rozpadá, objevují se konflikty. Senge si pokládá otázku: „Jak může tým s individuálními IQ nad 120 mít kolektivní IQ 63? :)"

Ještě přidávám jednu překážku, o které jsem zde také již psal, a to je tolerance k chybám. Učení se a chyby jsou neoddělitelné, a pokud organizace chyby spíše trestá, učení se tím vlastně potlačuje.