Tolerance k nejistotě
24.06.2011 0 komentářů
V dnešním článku navážeme na seriál o firemních kulturách. Rozebereme další z charakteristik, která nám může pomoci popsat a pochopit chování lidí v organizaci. Vše na praktických příkladech a pokusíme se to zase dotáhnout do managementu - co to tedy znamená pro vedení lidí v organizaci.
V dnešním pokračování volného seriálu o firemních kulturách se podíváme na další charakteristiku, kterou popsal Hofstede. Tou je index vyhýbání se nejistotě. Různé národy se k nejistotě totiž staví různě. No a jako obvykle to domyslíme hlavně do managementu.
Pokud má pracovník nízkou toleranci k nejistotě (neboli vysoký index vyhýbání se nejistotě), pak to znamená, že cokoliv jen trochu nového, či předem neznámého, ho rozhodí. Jeden kolega, který pracuje v japonské firmě, vyprávěl příběh, který to dobře ilustruje. Japonci totiž mají index vysoký.
Velmi vysoce postavený manažer dostal před příletem do Prahy instrukce, že má dojet do hotelu. V recepci hotelu má počkat na někoho, kdo ho vyzvedne a zaveze do kanceláře. Naneštěstí v Praze jsou dva hotely velmi podobného jména a on dorazil do toho špatného. Japonec tedy spořádaně seděl v recepci skoro 5 hodin, než se podařilo zjistit, kde se vlastně mezi letištěm a hotelem ztratil. Ano, i zvednout telefon a zavolat bylo pro něj příliš nejisté – měl přece čekat.
Naopak lidé s vysokou tolerancí k nejistotě (neboli nízkým indexem vyhýbání se nejistotě) se do všeho nového vrhají s nadšením. Samozřejmě, že se občas (často?) něco nepovede. Zajímavé ale je, že to nevyhodnocují jako chybu. Mluví o tom, jako o zkušenosti.
Už je vám asi jasné, jak jsme na tom v Čechách. Co to tedy znamená pro manažery? Lidé asi nebudou úplně jásat při změnách. Obzvlášť pokud budou rozsáhlejší, to je přece nejistota… Důvody proč nechtějí navíc nejsou příliš racionální, proto tedy argumenty typu „musíme to udělat“ nebo „tak sakra, čeho se bojíte“ asi fungovat nebudou. Jedním z nástrojů je plánovat změny postupné, spíše menší, než větší. A jak to děláte vy, co funguje na vaše zaměstnance a kolegy?
Články weblogu ze seriálu "Kultura organizace"
- Mocenská vzdálenost - Jak ovlivňuje management?
- Firemní a národní kultury
- Co je kultura organizace (firemní kultura)
Proč má smysl studovat MBA?
„Studium na TC Business School mi zásadně změnilo pohled na řízení firmy a na způsob, jak dosáhnout trvalého růstu. Za zmínku stojí, že prakticky tři roky za sebou, dosahujeme navýšení výkonu firmy o 40 %.”
Lubomír Dvořák, DVOŘÁK – svahové sekačky s.r.o., Česká hlava
A co přinese MBA studium Vám?
Ověřte si přínos již v květnu, kdy pořádáme Den otevřených dveří programu MBA 2018
Zajímá nás Váš názor
RSS kanál komentářů k tomuto článku