Učící se organizace

Sláva Kubátová Google+ Zpět do kategorie Seriál-Kultura organizace

07.11.2013 0 komentářů

Modely učících se organizací se s větší intensitou začaly v literatuře objevovat už v 80. A 90. letech minulého století - tedy téměř před čtvrtstoletím, což je období, po němž většinou ve společnosti začíná generační výměna. Vyvstává tedy otázka: nakolik se organizace za tuto dobu naučily se učit?

Při kultivaci metodologie Action Learning ať už na úrovni „učících se projektů“ (Action Learning Projects - ALP), nebo na úrovni týmové komunikace (otázky a vynucená reflexe) jsme se snažili najít příčinu toho, proč někteří lidé této metodě doslova propadnou a jiným se zdá nepříliš efektivní, nepohodlná a neplodná. Podobně jako v modelech učících se organizací, i zde se jedná především o postup, který podporuje hodnotu trvalého učení v organizaci (tedy kulturu učení se) jako základ průběžných adaptací na změny v bláznivě pádícím světě, založeném na neurčitosti.

Učící se organizace, TC Business SchoolZ našich zkušeností se ukazuje, že mezi ony příčiny, které oddělují fandy od odpůrců, patří především rozdílné postoje lidí k organizaci a  ke své manažerské roli. V minulosti byl prototypem dobrého manažera člověk, který věděl (vše?) a svým způsobem táhl lidi za sebou.

Jim Collins tuto roli popisuje jako Génius s tisícem pomocníků a označuje ji za 4. úroveň vedení (která však u velmi úspěšných organizací byla nahrazena úrovní pátou). Když domyslíme vztah tohoto pojetí role manažera a učení, objeví se další otázka: Jakou motivaci k učení může mít člověk, který je přesvědčen i přesvědčován, že ví? Nejspíše malou – co byste se učili, když víte?  Zdá se, že většina modelů učících se organizací právě proto vychází ze základního postoje „nevím“ spíše než „vím“. Někdy je pravda třeba kousek odvahy, aby člověk dokázal takový postoj veřejně obhajovat.

Definice role manažera jako „vědoucího“ má rovněž významný vliv na možnost učení se ostatních lidí v organizaci. Manažer, který ví, se většinou snaží vše vysvětlit, vyhladit, navrhnout a domyslet – takže lidé nemají žádný autentický důvod, aby sami hledali a zkoušeli. Je to pro ně pohodlné – a pro manažera nudné. Nassim Taleb v Antifragile předkládá mnoho úvah o tom, jak tím, že se snažíme z lidských životů vymýtit všechnu nejistotu a neurčitost, snižujeme vlastní schopnost se s nimi vyrovnávat – tedy se skutečně učit. „Vědoucí“ manažer tedy bude ve všech směrech zásadní překážkou toho, aby se organizace mohla stát pružným a adaptibilním organismem, který dlouhodobě umí vybírat i ostré zatáčky a využívat potenciálu nepředvídatelných změn. 

 

Proč má smysl studovat MBA?

„Studium na TC Business School mi zásadně změnilo pohled na řízení firmy a na způsob, jak dosáhnout trvalého růstu. Za zmínku stojí, že prakticky tři roky za sebou, dosahujeme navýšení výkonu firmy o 40 %.”

Lubomír Dvořák, DVOŘÁK – svahové sekačky s.r.o., Česká hlava 

A co přinese MBA studium Vám?

VYZKOUŠEJTE SI MINIKURZ PRO MANAŽERY

 



Zajímá nás Váš názor

RSS kanál komentářů k tomuto článku


Přihlášení k odběru zpravodaje

Přihlašte se k odběru zpravodaje a my vám budeme pravidelně posílat shrnutí nových příspěvků z weblogu na váš email