Za svoje vzdělání se nestydím

Lucka Kolomazníková Google+ Zpět do kategorie Management obecně

29.10.2019 0 komentářů

Co si představíte, když se řekne Labeta? Právě upečený, voňavý chleba nebo koláče? Ještě jednou moc děkujeme za příležitost navštívit firmu Labeta a podívat se jim jak se říká "pod pokličku". Majitelem firmy je totiž čerstvý absolvent MBA Antonín Smrček. Využily jsme možnosti a vyptaly se ho na zkušenosti s řízením firmy a vedením lidí a také nás zajímalo, co ho na práci nejvíce baví.

Jaké je to vést firmu jako je Labeta, a.s.?

Není v tom velký rozdíl od ostatních organizací. Každá firma má samozřejmě svoje specifika. V potravinářství musíme dodržovat jiné předpisy, než kdybychom byli třeba kovovýroba. Ale víš, na pozici ředitele je to hlavně o vedení lidí. Myslím si, že každý na mém místě by odpovídal podobně.

Baví tě to?

Jak kdy. (smích)
S těma lidma je to těžký.
Slyšel jsem někde citát, už ani nevím, kdo to řekl : „Když člověk chce dělat to, co ho baví, musí ale taky dělat i to, co ho nebaví.“
Tak já to tak taky beru. Aby se člověk dopracoval k pocitu dobře vykonané práce, tak tu práci nejdřív musí udělat. A ona často je to docela dřina. (smích)

Kolik má Labeta v současnosti zaměstnanců?

Máme skoro 50 kmenových zaměstnanců. Protože nemám úplně paměť na jména, nebudu tvrdit, že umím každého rodokmen nazpaměť. Ale troufám si říct, že každého zaměstnance znám, poznám, pozdravím a konec konců u většiny znám i to jméno.

Je v dnešní době problém si lidi ve firmě udržet?

Lhal bych, kdybych tvrdil, že ne. 
Dneska má tenhle problém v ČR asi každý zaměstnavatel. My se ve firmě snažíme chovat k lidem slušně, a tak nám neodchází, neutíkají z osobních ani pracovních důvodů. Samozřejmě, občas jde někdo do důchodu, nebo se odstěhuje. 
Ale sehnat nového člověka - to prostě problém je.  Když hledáme nové lidi, na vlastně málo kvalifikovanou práci, máme problém. Lidé se dnes nerozhodují podle toho, jaké to u nás ve firmě je (jaká je tu kultura, pracovní podmínky), ale rozhodují se především podle výše platu. A já skladníkovi nemohu nabídnout 35.000 jako některé velké zahraniční firmy. 

Vychováváte si lidi nebo kde je berete?

Jsme příznivci toho - vždycky jsem to jaksi podvědomě věděl a pak jsem si to potvrdil i u vás ve škole - že nejlepší vzdělání pro nás je délka praxe v naší společnosti. To je ta nejcennější kvalifikace. Tudíž se snažíme zaměstnávat lidi co nejdéle a využívat plně jejich zkušenosti.

Jaký máte trh? Potraviny jsou asi taková jistota ne? Lidé budou jíst pořád?

Ano, jíst budou pořád, ale chutě se mění s dobou. Nezdá se to, ale změny jsou i v potravinách. Potraviny jsou, řekl bych, hodně těsný trh. 
Ono se totiž jí každou chvíli něco jiného. I potraviny podléhají módě. Jsou sice stálé produkty, které tolik odolávají módním vlivům, ale třeba například moučníky jsou strašně nestálý produkt. Lidé bohatnou a kupují si raději sladkosti hotové, nepečou.
Lidi nás (Labetu) asi nejvíc znají přes domácí chleba. Byli jsme první, kdo to přivedl u nás na trh. V roce 2007-09 byl boom domácích pekáren, všichni pekli doma chleba. Dnes už to třeba není tak moderní. Nevymizelo to sice úplně, ale lidé už nejsou nadšení péct každý den chleba.

Tak se snažíte vymýšlet něco nového?

Snažíme se proto zjišťovat nové trendy na trhu. Není možné vyrábět stále všechno. Některé produkty se jedí „pořád“ jiné jsou módní jen velmi krátkou dobu. A navíc se tyto cykly často opakují – něco, co se už nějakou dobu neprodávalo a náhle je o to nečekaně opět zájem. 
Zajímavé je chování spotřebitelů v souvislosti s ekonomickou situací. Když je konjunktura, některé naše výrobky se přestávají prodávat, nebo se prodávají méně, než když je krize. Je to tím, že naše výrobky patří mezi laciné potraviny. A lidé, když jsou bohatší, nechce se jim vařit nebo péct z polotovaru – raději si koupí jídlo hotové a úplně bez práce. Nepotřebují šetřit.
Takže - hodně v uvozovkách – my se těšíme na krizi. (smích)
Samozřejmě, když lidé chudnou moc, nekupují ani polotovary. Mají pocit, že ušetří, když budou péct úplně sami (a nebo nebudou péct vůbec).

A co třeba zdravá výživa, není to v současnosti silný trend?

Zdravá výživa je pro nás jen doplněk, ne hlavní produkt. Hlavní objem naší výroby jde totiž do řetězců. Paradoxně však to, co je v řetězcích, je v očích spotřebitele degradováno jako málo zdravé. Přestože to nemusí být pravda.
Ale například máme velkou řadu bezlepkových výrobků. Rádi bychom nabízeli bezlepkové výrobky v BIO kvalitě. To bude letošní novinka.

Jak to vypadá na trhu s potravinami?

Zdá se mi, že trh je v současnosti nějak zdegenerovaný.
Lidi jsou v dnešní době hodně rozmazlení. Jsou zvyklí plýtvat – protože je všechno laciné. Hodně nakupují, dělají velké tržby, ale jen za předpokladu, že se jim dobře daří, dost vydělávají. I přesto je na výrobce stále vyvíjen tlak, aby byly potraviny ještě levnější, aby mohli lidi ještě víc nakupovat a tím pádem samozřejmě zase víc plýtvat. Ale ten zemědělec z půdy prostě víc nedostane, a tak chudne. A když země neplodí, nacpou se do ní pesticidy, což je úplně to nejhorší pro budoucnost země.
Nechci být pesimista, ale tohle je cesta do pekla.
Zaměstnáváme čím dál spokojenější lidi, kteří víc vydělávají a mohou víc utrácet. Ale když rostou mzdy příliš rychle, podniky mají tím pádem zase menší zisk. Nedokážou svým lidem tolik platit a zároveň provádět i potřebné investice. Je to do budoucna neudržitelné.

Kde bereš inspiraci, jak to ve firmě dělat jinak. Kam chodíš na nápady?

Nápady sbírám všude kolem, kde to jde. To je vlastně přece důvod, proč jsem šel k vám studovat. Člověku samotnému inspirace dojde. 

V tom ti tedy konkrétně škola pomohla?

Samozřejmě. Já jsem vedl dříve firmu hodně intuitivně. Měl jsem nějaké zkušenosti z předchozí praxe, když jsem pracoval na vedoucích pozicích, něco jsem znal od přátel. Ale vést sám výrobní firmu, to je o něčem jiném. 
U vás ve škole jsem poznal, že moje intuice dost často nebyla špatná, ale opomíjela řadu detailů kolem, které pak společně tvoří ten úspěšný výsledek. 
V této souvislosti je pravda, že styl učení se praxí, tak jak má postavenou výuku TC Business School, mně vždy vyhovoval a vyhovuje více, než klasické „biflování“.

To ti tedy škola dala. Co ti naopak vzala?

Čas :-)
Nemyslím tím pouze čas strávený na výuce, ale také čas, který byl potřeba k dalšímu přemýšlení nad projekty a plánováním změn. Mě to ale vlastně nevadilo. Samotné studium i vlastní práce na projektech mě bavila. 
Upřímně vlastně cítím, že je škoda, že jsem už dostudoval, dopsal závěrečnou dizertaci.
Byla to hezká práce, která mne nestresovala, viděl jsem v tom smysl. Pro mě osobně má obrovský smysl učení jako takové. Všechny projekty, studijní práce jsem dělal tady pro tu společnost, pro Labetu. A bylo to hezký, tvořivý, padaly z toho výsledky. Chvíli mi sice vždycky trvalo, než jsem se k tomu projektu dotlačil, ale když už jsem začal, šlo to a ta práce mne nesmírně naplňovala.

Že tě studium bavilo, je vidět i z toho, že jsi dokázal poměrně rychle dostudovat. Nedávno jsi promoval. Byl to ten bonbónek, ta třešnička na dortu?

Asi jo. Ale úplně jsem to tak nevnímal. Jsem rád, že jsem jel do Holandska pro diplom MBA, ale na druhou stranu spatřuju význam školy v něčem jiném. Kvůli tomu titulu jsem nestudoval. Byť ten ceremoniál byl hezký, zas na takové pocty já netrpím :-) Kdybych studoval kvůli titulu, to bych vlastně studoval jenom kvůli svému osobnímu egu.
Je příjemný mít titul, budu si ho psát za jméno, já titul MBA skrývat nebudu. Dost lidí sice říká, že tituly dnes nejsou moderní, ale mně to tak nepřijde. Já se za svoje vzdělání nestydím. 
Někteří lidé chtějí titul, aby dostali lepší místo. Já zaměstnávám sám sebe. Pro mne byla tahle škola ideální. Co jsem se naučil, mohl jsem hned použít ve firmě, něco změnit. A to je to největší zadostiučinění. Když se člověk něco naučí, pak se mu podaří nějaká ta změna prosadit, a pak ta změna navíc nese nějaké výsledky. To je to, co mne baví.

 

Proč má smysl studovat MBA?

Studium na TC Business School mi zásadně změnilo pohled na řízení firmy a na způsob, jak dosáhnout trvalého růstu. Za zmínku stojí, že prakticky tři roky za sebou, dosahujeme navýšení výkonu firmy o 40 %.

Lubomír Dvořák, DVOŘÁK – svahové sekačky s.r.o., Česká hlava 

A co přinese MBA studium Vám?

kontaktujte nás

 



Zajímá nás Váš názor

RSS kanál komentářů k tomuto článku


Přihlášení k odběru zpravodaje

Přihlašte se k odběru zpravodaje a my vám budeme pravidelně posílat shrnutí nových příspěvků z weblogu na váš email

V souladu se zákonem o některých službách informační společnosti č. 480/2004 Sb. souhlasím s využitím mého výše uvedeného elektronického kontaktu (e-mail) TC Business School, k zasílání obchodních sdělení a informací souvisejících se studiem, programy a jinými poskytovanými službami a to i v případě, že se nestanu studentem, nebo i po ukončení studia. Souhlas s využitím mého elektronického kontaktu (e-mail) uděluji ode dne potvrzení tohoto prohlášení až do jeho odvolání. Více na stránce ZOOU.