Jen poslouchat nestačí

Viktor Bosák Zpět do kategorie Řízení lidských zdrojů

19.01.2009 0 komentářů

Vnímáte rozdíl mezi posloucháním a nasloucháním. V přspěvku se na naslouchání autor dívá pohledem C. Rogerse a tak se o naslouchání dozvíte, co jste možná nevěděli.

Když se mi opět ozval manažer, o kterém jsem psal v příspěvku „Naslouchání a management", tak jsem nebyl moc překvapený. Ono samotné naslouchání, natož jen „poslouchání", není všelék na týmovou (ne)spolupráci - ač je jedním ze základních předpokladů efektivního fungování týmů.

To, s čím se na mě tentokrát obrátil, by se dalo shrnout asi takto: Naslouchání pomohlo, k věcem se začali vyjadřovat skoro všichni z týmu, našla se i nová řešení problémů... ale objevily se hádky, které se stupňovaly, až někteří přestali mluvit „nadobro".

Už při popisování událostí mě hlavou „prolétla" myšlenka na základní teze tzv. „přístupu zaměřeného na člověka", jehož duchovním otcem je Carl Ransdom Rogers, jeden ze zakladatelů humanistické psychologie. Ty totiž mají k naslouchání (chtělo by se říct „ke skutečnému") opravdu silnou vazbu. A tak jsem s nimi bývalého programátora seznámil.

Na základě bohatých zkušeností v práci s lidmi a mnoha rozsáhlých výzkumů C. Rogers formuloval 2 základní teze:

  1. Každý člověk, skupina lidí či tým mají v sobě přirozenou „sílu", která je spontánně vede k vlastnímu růstu a sebezdokonalování. Tato síla bývá označována jako „sebeaktualizující tendence".
  2. Sebeaktualizující tendence je ovlivňována prostředím. Je řada okolností, které brání člověku v jeho růstu a rozvoji. Existují ale také podmínky, které tomuto procesu pomáhají. V kontextu týmového rozvoje jsou to vztahy mající tyto kvality: empatii, akceptaci a autenticitu.

Empatií je míněna upřímná snaha o porozumění tomu, jak „věci" vnímá ten druhý. Akceptací je myšleno příjímání druhého takového, jaký je. Přitom nejde o vyjadřování souhlasu se vším, co dělá, ale o jeho přijetí jako „bytosti", která „ve své kůži" dělá, co právě umí. Autenticitou je pak míněna opravdovost vůči druhým, otevřenost a „čitelnost". Jde o jednání bez předstírání a všemožných „fasád".

Předložené teze bývalého programátora nejprve zaskočily. Takhle opravdu nepřemýšlel. Po delším rozhovoru ale začal přicházet s tím, že by na nich mohlo něco být, že možná ty hádky byly zapříčiněny tím, že se někteří z jeho lidí „nemusí", že zdaleka ne všichni „hrají otevřenou hru" apod. A můj návrh, aby si přečetl Rogersovu knihu „Způsob bytí", přijal. Jsem zvědavý, s čím se ozve příště.

 

Proč má smysl studovat MBA?

„Studium na TC Business School mi zásadně změnilo pohled na řízení firmy a na způsob, jak dosáhnout trvalého růstu. Za zmínku stojí, že prakticky tři roky za sebou, dosahujeme navýšení výkonu firmy o 40 %.”

Lubomír Dvořák, DVOŘÁK – svahové sekačky s.r.o., Česká hlava 

A co přinese MBA studium Vám?

VYZKOUŠEJTE SI MINIKURZ PRO MANAŽERY

 



Zajímá nás Váš názor

RSS kanál komentářů k tomuto článku


Přihlášení k odběru zpravodaje

Přihlašte se k odběru zpravodaje a my vám budeme pravidelně posílat shrnutí nových příspěvků z weblogu na váš email