Krize a jak k ní lze přistoupit

Michal Henych Zpět do kategorie Management obecně

01.11.2011 0 komentářů

Hospodářská krize je v médiích určitě jedním z nejčastějších témat dneška. Její řešení bude pro každou organizaci asi jiné, ale možná je více rozhodující přístup s jakým řešení hledáme. Článek pojednává právě o rozdílných přístupech z hlediska manažera.

Přiznám se, že o tématu krize se mi dlouho vůbec nechtělo psát. Mám pocit, že neustálé opakován tohoto výrazu v médiích spouští události, pro které nejsou objektivní důvody. Ale je každodenní realitou, že manažer se dostává do situací, které lze označit jako krizové. Proto si myslím, že je dobré minimálně vést úvahu o tom, jaké možnosti řešení v těchto situacích existují.

Příležitost nebo hrozba

Říká se, že z každé situace vedou minimálně dvě cesty. Čínský výraz pro „krizi“ se skládá ze dvou částí. První znamená „nebezpečí“, druhá pak „příležitost“. K řešení krize lze tedy přistoupit s tím, že o ní přemýšlíme jako o nebezpečí, nebo také tak, že ji chápeme jako příležitost. Toto rozhodnutí je čistě na nás, manažerech, nicméně tento podle mě úplně opačný způsob přístupu řešení ovlivňuje všechny kroky, které budeme podnikat.

Nebezpečí – Svět se řítí do problému. Firmu vede tento přístup k hledání rezerv v sobě samé, analýze zbytečných nákladů, zeštíhlování. Mnohdy je spojeno s krizovým řízením. To je synonymem pro rychlé a rázné rozhodování jednoho, nebo několika málo lidí, tedy centralizace. Není příliš času a prostoru na diskuze. Důležitější je operativní řešení problémů, než přemýšlení o tom, jak jednotlivé kroky ovlivní firmu z dlouhodobého hlediska. Lidé jsou nastaveni spíš do negativních pocitů – stres, strach. Rozhodnutí manažerů lidé více vykonávají, než že by s nimi plně souhlasili.

Příležitost – Svět se mění k lepšímu. Je tu něco nového, je třeba aktivně hledat třeba i netradiční cesty řešení. Znamená to tvořivost, zapojení mnoha lidí, protože k rozhodování potřebujeme mnoho informací. To také znamená spíše decentralizaci. Nalezené cesty se promýšlejí z hlediska jejich dlouhodobosti – jakým způsobem ovlivní strategii firmy a co všechno je nutno udělat, aby se podařilo k cíli dojít. Lidé jsou naladěni pozitivně, vymýšlení nového je baví a motivuje, tím i přebírají odpovědnost za rozhodnutí, která dlouhodobě ovlivní firmu.

Jasně, že svět není černobílý, v praxi nevolíme jednu jasnou cestu. Nicméně zmíněné dva postupy znamenají tak odlišné nastavení hlavy těch, kteří jsou součástí řešení, že efektivní kombinace obou postupů je přinejmenším velmi obtížné.

A nakonec ještě jedna čerstvá zkušenost z jednoho MBA kurzu. Na každé soustředění si studenti připravují otázky týkající se jejich konkrétních problémů ve firmách. Když jsem se bavil s kolegou, který se věnuje provozu, ptal se mě, zda jsme v marketingu také dostali tolik otázek směřujících na řešení krize. Popravdě jsem mu řekl, že ani jedinou. Provoz je zaměřen spíše dovnitř firmy, efektivita, procesy, marketing pak na aktivní hledání příležitostí…

 

Proč má smysl studovat MBA?

„Studium na TC Business School mi zásadně změnilo pohled na řízení firmy a na způsob, jak dosáhnout trvalého růstu. Za zmínku stojí, že prakticky tři roky za sebou, dosahujeme navýšení výkonu firmy o 40 %.”

Lubomír Dvořák, DVOŘÁK – svahové sekačky s.r.o., Česká hlava 

A co přinese MBA studium Vám?

VYZKOUŠEJTE SI MINIKURZ PRO MANAŽERY

 



Zajímá nás Váš názor

RSS kanál komentářů k tomuto článku


Přihlášení k odběru zpravodaje

Přihlašte se k odběru zpravodaje a my vám budeme pravidelně posílat shrnutí nových příspěvků z weblogu na váš email